čtvrtek 28. ledna 2016

Odpověď na "totální selhání" Bruselu a Berlína z DVTV (ad Bělohradský)

100% ekonomických migrantů: souhlasím, až na to, že do srabu (uprchlického tábora resp. bezdomovectví) se dostali záchranou svého života, čili nelze srovnat např. s "polským instalatérem".
Vybírají si evidentně podle výšky podpory a naděje na výdělečné možnosti. Tak to udělala i většina emigrantů z Československa 1948, 1968 atd. Nic, co by svědčilo o nemožnosti integrace.
Problematičtější je "Brusel i Berlín totálně selhali". Myslím, že jste ještě nepochopil tu situaci. Oni totiž neselhali. Rozhodli se pro jiný postup. Vědí, že s tím budou velké starosti, vědí. Ale rozhodli se pro to, pomoci. To ostatně udělali již několikrát a vždycky to hrozilo průšvihem a skutečně následovaly obrovské náklady:
1) sjednocení Německa s převodem východní marky na západní 1:1 na pohled od nás prakticky šílenost (nehledě na to, že jsme dederonům měli co závidět). V našich novinách se psalo prakticky jen o potížích!
2) rozšíření EU: úplná šílenost, obří dotační závazky a příležitost ke studiu protikorupčního dohledu - u nás se píše prakticky jen o "bruselské byrokracii", naposled třeba Českem zpackané ekologické posudky silnic,
3) tzv. Energiewende čili obrat k obnovitelným zdrojům elektřiny s odstavením atomek a rychlý útlum uhelek. V našich médiích a hlavách: takový nesmysl. Ve vyznění: na to těžce doplatí! I v Německu to prosadili ne úplně lehce.
Ano, rozhodli se pro to, pochybovali, ale věřili si, že to zvládnou. A ejhle, zvládli, zaplatili, ale pozor: nezchudli! Žádné totální selhání. Cesta vpřed.
4) a stejné je to s "pozváním" migrantů. Ano naděláme si potíže, ale to musíme zvládnout. Nejsme ustrašení. Budeme muset pořádně máknout, ale stojí nám to za to. Trochu jako ti dobrovolníci. Prostě jsme takoví, nepřibouchneme dveře před prosebníky. I když někteří nás budou chtít podfouknout. Těm ukážeme, že se přizpůsobit musí. Ale rozhodně kvůli takovým neodmítneme celek.
A jsou přesvědčení, že to zvládnou. A k tomu vyzývají i ostatní.

pondělí 18. ledna 2016

Řeč, přibližnost a myšlení

Občas slýchám o tom, jak nepřesná je řeč, jak nepřesně dokáže vyjádřit myšlenku. Myslím, že je to naopak. Myšlení je založené na pojmech a pojmy beze slov neexistují, slova nejsou slupkou pojmů, ale jejich podstatou. Beze slov neexistuje myšlenka a bez řeči myšlení.

Slova jsou prý nepřesná, nepostihují skutečnost. To je pravda - nepostihují všechno, ale oproti myšlence jim nic nechybí. Sama myšlenka je nepřesná. Co je "přesné", přesněji řečeno autentické, to jsou pocity a city, které ovšem myšlenky i slova nutně vyjadřují "nepřesně", vlastně jen zaokrouhleně.

Podobně jako míra všeho je vyjádřitelná jen přibližně, konkrétními čísly a tedy zpravidla významně nepřesně. To záleží na srovnatelnosti míry a veličiny. Když měříme délku běžným měřidlem - dílenským, zednickým nebo krejčovským metrem, pásmem nebo pravítkem, zjistíme délku na milimetry. Pokaždé se rozhodujeme, jestli se při vyčíslení přikloníme k té či oné čárce měřítka, digitalizujeme. Pokud měřené bude jen několik málo milimetrů, budeme si uvědomovat, že výsledek bude velmi přibližný. Pokud změříme na milimetry délku projetou vlakem mezi stanicemi, budeme spokojení, jak jsme přesní. Ačkoliv přesnost a nepřesnost, způsobená zaokrouhlením na milimetry, je stále prakticky stejná. A vždy se dá i namítat.

A stejně tak i slova a myšlenky jsou takovými "čísly", takovou digitalizací pocitů, daných nám našimi smysly. Posoudíme-li barvu jako červenou, také jsme "přibližní", zaokrouhlili jsme. Jak světlá je ta červená, jak vzdálená od oranžové nebo od fialové, od vínové, od hnědé? Tak i celá pojednání, jsou jako "přesné součty nepřesných čísel" vůči skutečnosti. Vytýkat takovou všudypřítomnou nepřesnost je demagogie. To není nedostatek, vada myšlení a stejně i slov, to je jeho podstata. Přibližnost, zaokrouhlení, jinak ani není možná. Bez ní bychom si nic nesdělili, žádnou myšlenku nevytvořili. Nikdy. Sláva přibližnosti! Vždy a navždy.

EET

EET čili elektronická evidence tržeb se pro českou opozici stala jedním z největších zrnek písku v chodu hospodářství a společnosti. Stále ovšem nevím, proč. Nic konkrétního se neobjevilo.

Jen neurčité omezování, kriminalizace poctivých a reglementace. Fiala z ODS protestuje stejně proti povinnosti zviditelnění chodců. Pak ovšem nechápu, proč neprotestuje proti povinnosti zviditelnění vozidel. Nebo dokonce jejich označování nesmyslnými nápisy, zvanými registrační značky. To by měl dát do programu ke zrušení.

Jako by takových užitečných regulací nebyla spousta a díky za ně. Proč vůbec mít nějaké účetnictví? Přece poctiví podnikatelé si ho povedou i bez zákona. Zrušit povinnost! měl by volat předseda Fiala.

Spíš by mělo být tématem, jak věci ulehčit a ne jak zamezit kontrole, o kterou tu prostě jde. Tak třeba, když už má nebo bude mít fiskus všechny platby v přehledu, tak by mohl zrušit daňové přiznání - daň si přece může spočítat sám. A naopak výpočet poskytnout poplatníkům. Stejně tak by ovšem mohl převzít výpočet u daně z mezd (také všechno dostává hlášeno). Tím by podniky ušetřily na mzdových účetních a stát by nepřišel zkrátka.

Snad jen šokující (a pro mě nová) informace o tom, že ministerstvo neumí spárovat rodná čísla pro kontrolu záporné daně, by mohla zhatit moje nadšení pro usnadnění hospodaření.