O zveřejnění zpravodajských intrik kolem propíraných únosů

Tak především:
Jde o veřejné záležitosti, veřejné peníze. Rozhodnutí zaplatit únoscům je vrcholně politické a MUSÍ být předmětem veřejné kontroly a veřejné debaty. Jinak si tu zakládáme na policejní totalitní stát plný intrik tajných služeb. Máme být vděční těm, kteří nepřistupují na takové intrikánské praktiky a chrání nás zveřejňováním neprávem utajovaných skutečností. A je jedno, jestli je to ministr nebo publicista.
Za druhé:
Zveřejněním nebyl nikdo ohrožen, nebylo poškozeno žádné vyšetřování, žádná operace pro osvobození, žádná utajovaná osoba.

Za třetí:

Ohrožením občanů samozřejmě není zveřejnění šílené částky výkupného (zkuste požadovat odškodnění za zmařený život 75 milionů korun, ani nemluvě o tom, kolik životů za ty peníze mohlo být zachráněno), ale jejich zaplacení. Ohrožením není potvrzení handlu unesených za Fajáda. Ohrožením bezpečnosti je handl sám. Nebo si snad někdo myslí, že potenciální únosci čekají, až jim česká média sdělí, kdo potvrdil, co si vrabci štěbetají? Že únosci se nepochlubí zdrojem svého zbohatnutí? Jistě si můžeme domyslet, že neváhali a podstatnou část svého lupu věnovali na aláhumilé účely.

Najednou všichni odborníci na utajování lamentují nad tím, že prý se s teroristy nevyjednává a sami kývají na všechny strany, že všichni vyjednávají s každým teroristou, že vyjednávání je správné. A to není povzbuzování potenciálních únosců? Ale jistě že je! A větší, než věcné informování veřejnosti.

Za čtvrté:

Tím skutečným ohrožením je právě handl sám, to politické rozhodnutí, ta intrika. To vyplacení milionů dolarů ze společné kasy. Ta zrada spojence, to rozhodnutí pustit Fajáda. Za to by měly odpovědné osoby být souzené a možná odsouzené, možná osvobozené. Veřejným spravedlivým procesem, veřejnou kontrolou zákonnosti takového postupu. Tady nešlo o ohrožení státu, bezpečnosti ústavních činitelů, ozbrojených sil, vnitřního pořádku nebo rozpoutání teroru, ohrožení pokojného obyvatelstva. Naopak, šlo jen a pouze o sice odporné hnusné poškození, ale soukromých osob, velmi riskujících nezodpovědných jednotlivců, kteří se zcela svévolně vydali do oblastí, známých absencí zákona a pořádku. Není důvod jim to vyčítat, pokud ponesou sami to riziko. Jenže tady se "dobrodinci" rozhodli ohrozit pověst právního státu, pověst spojeneckých závazků pro jejich vykoupení. A to rozhodně nepatří mezi právem utajované skutečnosti.