Soutěž o veřejné zakázky: kriterium výběru = minimální cena

Příjemně mě překvapilo stanovisko TOP 09 o prokorupčnosti návrhu novely zákona o veřejných zakázkách. To podepisuji.
Jsem přesvědčený, že neexistuje jiné spolehlivé měřítko pro soutěž, než právě cenové. Je to zcela přirozené. Hodnocení výše ostatních parametrů, např. ekologičnosti atp. je prakticky vždy subjektivní. Kvalitativní podmínky je třeba konkrétně stanovit a učinit z nich nepodkročitelnou podmínku, kriterium pro samu účast v hodnocení výsledného kriteria - ceny. Tak se také v současnosti soutěží a je to v pořádku. Také náklady po dobu životního cyklu, ačkoliv jde o pohled investora správným směrem, musí být pochybné vzhledem k tomu, že jejich stanovení je nutně odhadové - i na desítky let - a prakticky často nevynutitelné.
Tady píšu hlavně o tom, že zájem o předcházení podceněným nabídkám se přehnání, zřejmě bývá korupčně podezřelý a hlavně se dá velmi jednoduše případné podvodníky odradit. A to ne nějakými tresty a sankcemi, které beztak nutně dále byrokratizují celé řízení, ale jednoduše a důkladně. Stačí drobná změna, která to zajistí.
Uchazeči u větších zakázek mívají povinnost složit kauci na to, že pokud budou vybráni pro realizaci, uzavřou se zadavatelem příslušnou realizační smlouvu. Jinak tato kauce, zvaná jistota,  propadá zadavateli, pokud uchazeč tuto povinnost nesplní. Součástí realizační smlouvy je pak další záruka resp. jistota na to, že smlouvu opravdu splní řádně a včas.
V zadání soutěže je zároveň zadavatelem stanovená povinná odhadovaná cena, která má dát rychlou představu o tom, jak silní uchazeči mají být, aby pro ně mělo smysl se o věc zajímat. A klíčovou součástí nabídky je nabídková cena, která by, pokud by byla příliš nízká, mohla způsobovat zamrznutí realizace díla. Proto se má v rámci hodnocení nabídek podle zákona vyžadovat vysvětlení příliš nízké ceny. Tak se zavádí něco velmi neurčitého a proto snadno zneužitelného se závanem požadavku na úplatek pro hodnotitele. Zcela zbytečně.
Řešením problému příliš nízké nabídkové ceny by bylo jednoduché a jednoznačné pravidlo, které by mělo do zákonného ustanovení o povinnosti složení jistoty za splnění nabídky a smlouvy doplnit také její stanovení nejméně ve výši rozdílu nabídkové ceny a odhadové ceny ze zadání. Tím by se rapidně zvýšila záruka na splnění zakázky pro zadavatele, odstranilo reálně hrozící riziko související korupce a také předešlo případům, jako jsou vyřazování ze soutěží pro příliš nízkou cenu nabídek největšího stavebního podniku, u něhož ve skutečnosti nemůže být ani pomyšlení (natož řeči) o neschopnosti zakázku splnit.